Rob pro Les InRock (květen 2012)

14. května 2013 v 14:36 | Ajjinka |  Rozhovory
Robert Pattinson vyrostl z tesáků Twilight ságy. Zahodil je kvůli chamtivému a bohatému chlapci (Eric Packer) Davida Cronenberga. Okouzlující a upřímný nás přivítal v Los Angeles.
Rozhovor proběhl v posledním patře Soho House s výhledem na Sunset Strip. Bylo to patio soukromého klubu, kde byly zakázány telefony a fotoapatáty. Přišel bez svého tiskového mluvčího. Měl třídenní strniště, čepici, hnědé pláťáky a kostkovanou košili.
Povídali jsme si celou hodinu.

Žiješ teď v LA?
Ano, na chvilku. Nejdřív jsem nevěděl, co tam mám dělat a teď, když jsem pryč, chybí mi. Ještě víc než Londýn, kde jsem vyrůstal. I většina mých kamarádů odešla. Moji rodiče tam pořád žijou, ale chtějí sem, stejně jako moji kamarádi. Je to šílený, všechno co potřebujete je strávit den v LA, abyste se tam chtěli přestěhovat (směje se).

Tenhle film (Cosmopolis) tě vytáhne z představy mladého muže, který dělal na Twilight a pár filmech před ním. Uvědomoval sis to, když jsi natáčel?
Samozřejmě. Bojím se toho, že se zaškatulkuju (chvíli přemýšlí), stejně jako u většiny herců, kteří začínají takhle: je důležitý, aby se brzy odpoutali. V tom to celý je. Ve skutečnosti jsem dostal nabídku na Cosmopolis poslední den mýho natáčení Breaking Dawn. Právě ve chvíli, kdy jsem se bál, že se budu opakovat, a bum! Volá mi Cronenberg! Bylo to lepší než všechno, co jsem si mohl přát. Teď jsem zvědavý, jak bude film přijatý.

Na druhou stranu, zaměřit se jen na nezávislé filmy a nedělat dál trháky, neděsí tě to?
Upřímně, kdybych mohl dělat jen na filmech, jako je Cosmopolis, bylo by to úžasný. Ale je těžký se do nich dostat. Abych řekl pravdu, nemám zájem být tváří velkých filmů. Zaprvé - je složitější je dělat - máte dvacet lidí, kterým se zodpovídáte - u Cosmopolis pouze jednoho. A obecně jsou tu dvě možný role u těchhle filmů: buď hrajete teenagera, který se stává mužem, nebo teenagera, který to totálně posral. Když je vám dvacet, je to v pohodě, užíváte si to, objevujete neuvěřitelnej svět, holky vás uctívají. Ale nemůže to trvat věčně.

Co ti David Cronenberg řekl, když ti volal?
Můj agent mi poslal scénář už někdy před rokem, ale to byl Colin Farrell, s kým se počítalo. Říkal jsem si: "Kurvaaaaa, tenhle scénář je skvělej! Proč mi nemůžou nabídnout něco takovýho? A proč mi posílaj scénář, když už je role obsazená? (směje se) A o rok později mi zničehonic zavolá David. "Hele, chceš dělat tenhle film?" Byl jsem vyděšenej! Scénář pro mě vypadal složitě. Rok zpátky jsem o takové nabídce snil, a pak jsem se nebyl schopnej rozhodnout. Trvalo mi týden, než jsem našel odvahu zavolat Davidovi zpátky.

Vysvětlil ti, proč si vybral tebe?
Ne, nikdy. Nikdy mě nijak nezkoušel. Když jsem se ho na to zeptal, řekl mi, že měl pocit… když jsem mu řekl, že si nejsem jistej tím, o čem ten film je, odpověděl: "Já taky ne, zjistíme to společně." To je ten důvod, proč jsem tak zvědavý na reakce lidí víc, než obvykle.

Znal jsi Davidovu práci už předtím?
Ano, viděl jsem hodně z jeho filmů.

Který z nich upřednostňuješ?
Asi Videodrome nebo Scanners. Crash mám taky rád. Natáčelo se to ve Francii, že jo? Pamatuju si, že v Anglii kvůli tomu šíleli. Dokonce to zakázali! Samozřejmě to všechny přilákalo k tomu, aby to viděli. Když se na to koukám teď, přijde mi nepochopitelný, že to zakázali. Je to absurdní.

Myslíš, že tvoje upíří 'zařazení' Cronenberga přitahovalo? V Cosmopolis hraješ obchodníka, který svým způsobem saje krev pracovníků…
(Pochybovačně) Možná ano… Je tu jistá podobnost mezi kapitalismem a upírstvím, ale tenhle film se nesoustředí na postavu, která chce všechno zničit. Tenhle chlap něco hledá. Všechno už viděl a přemýšlí nad tím, co dalšího je tu - MUSÍ tu být něco dalšího. Je to koneckonců docela smutný film. Obchodník se snaží být lepší, ale jeho instinkty a naléhání ho dohoní.

Máš k němu blízko?
(Naklání hlavu) Mmmm, jo… svým způsobem. Protože vidí něco jinýho než to, co je před ním. Myslí si, že svět není jen svět, že je tu úroveň porozumění mnohem výš.

Řekl jsi, že byl scénář složitý. Dialogy jsou velice sečtělé. Bylo to poprvé, co jsi stál před něčím takovým?
David byl neústupný, respektoval text do každýho slova. Zamiloval jsem si rytmus vět, jakmile jsem si přečetl scénář, bylo vyloučený, aby se měnily. Většinou scénář ukazuje jen hrubý náčrt, který je potřeba, aby znělo reálně to, co říkáte před kamerou. Tady to bylo jiný. Znít reálně pro Davida nebylo dostatečný. Hledá mnohem hlubší úroveň realismu. Připomnělo mi to divadlo, který jsem už dlouho nedělal. Trávit noci promítáním si frází… Nakonec je to pěkné a očisťující: opakováním se slova stanou skoro mechanická.

Znal jsi už předtím práci Dona DeLilla?
Četl jsem jen Podsvětí a to dávno. Samozřejmě jsem kvůli filmu četl Cosmopolis a potom i další. Vždycky se mě ptají na tuhle otázku a já nechci znít hloupě (směje se). Ale je pro mě docela složitý o tom mluvit. Zbožňuju jeho styl, ale nejsem si jistej tím, že mi to pálí dostatečně na to, abych pochopil rozsah všech jeho myšlenky.

Jsi velký čtenář?
Četl jsem víc pár let zpátky, ale je pro mě čím dál těžší najít si čas a soustředění, které je k tomu potřeba.

Slyšela jsem, že máš rád Michela Houellebecqa (fr. spisovatel)…
Rozhodně! Víte, že jsme se skoro potkali v Paříži? Musel číst nějaký rozhovor, kde jsem mluvil o jeho novelách a on mi zavolal, když jsem byl na promo cestě. Ale bál jsem se toho setkání (směje se). Mrzí mě to, mohla to být milá večeře. Ale rád bych pracoval na adaptaci některé z jeho novel. Jak se jmenovala ta poslední?

La carte e tle territoire. Četl jsi ji?
Zatím ne, ale četl jsem si obsah a byl by to úžasný film. Všechny jeho náměty by byly skvělý filmy.

Některé jeho knihy byly zfilmovány, s výjimkou té poslední a Plateforme…
Eh, to jsem nevěděl! Byly to dobrý filmy?

Extension du domaine et de la lutte - ano, skvělý. Neviděla jsem Les Particules élémentaires režírovaný Němcem. A La Possibilité ďune íle režíroval dokonce sám Houllebecq, je to vážně silný film s několika krásnými kousky, ale ostatní dost selhalo…
Jsem vážně zvědavý, až to uvidím. Především Extension… můj oblíbený.

Co tě na Houllebecqovi tak přitahuje?
Popisují ho jako cynického spisovatele, ale to je totálně špatně, stejně jako Cosmopolis: na první pohled můžou tyto postavy vypadat jako padouši, ale oni se jen zoufale snaží naplnit své životy a pokaždé jsou zklamáni. Zklamání je buď podnítí nebo zničí, když se na to podíváte, je to plné naděje. Martin Amis má na to podobný pohled. Ale právě teď jsem asi řekl nesmysl, jsou to roky, co jsem to četl (směje se a znovu si nalévá kafe). Produkoval někdo Whatever (anglický název pro Extension du domaine de la lutte) ve Francii? Tomu nemůžu uvěřit. Je to ten druh filmu, který můžeme vidět jen ve vaší zemi. Máte vtipný pohled na to, co je komerční a co ne, víte to? Cosmopolis mohl produkovat pouze Francouz (Paulo Branco).

Bezpochyby. Je to jako s velkými americkými filmaři, kteří mají publikum jen/většinu ve Francii, třeba Coppila, Ferrera…
Byl jsem na konkurzu pro Ferrera, ale tu roli jsem nedostal. Bylo to před Twilight. Cejtil jsem, že jsem podal svůj nejlepší výkon, skoro jsem si zlomil ruku a on řekl: "Jo, dobrý, nebylo to špatný." Odešel jsem v slzách, bylo to opravdu trapný! (směje se) Tak strašně chci umět mluvit francouzsky. Spoustu věcí, co chci dělat, je ve francouzštině.

Vážně? Co třeba?
Mám projekt se Jean-Stéphanem Sauvairem, který režíroval Johnny Mad Dog. Jmenuje se Mission: Blacklist, film o hledání a dopadení Saddama Husseina. A víte co? Chce točit v Iráku. Kurva jo! Nikdo jinej by na to neměl koule! Každej po něm chce, aby natáčel v Tunisku, ale on si stojí na svém: Co se děje v Iráku, to se natáčí v Iráku. Alespoň do tý doby, než nás unesou (směje se).

S jakým dalším francouzským režisérem bys rád pracoval?
(Bez váhání) S Audiardem. Je jedním z mých oblíbenců. Udělám cokoliv, abych viděl jeho nový film v Cannes.

Je to poprvé, co se tam chystáš?
Ne, byl jsem tam dělat reklamu filmu. Připadám si v takových chvílích jako debil, jako živej poutač. Dokážu si představit, že když soutěžíte, je to úplně jinej pocit. Když nad tím přemýšlím, říkám si: "Vidíš, neposral sis tak úplně život. Cannes…" Nikdy za to nebudu moct Davidovi dostatečně poděkovat.

Chodil jsi často do kina, když jsi byl malý?
Do kina moc ne, ale zbožňoval jsem půjčovny videokazet. Vždycky byly v uličkách obchodu tuny holek (směje se). Nakonec jsem se skamarádil s majitelem obchodu, se skutečným filmovým maniakem. Snažil jsem se z něj dostat eRkový filmy. Chtěl jsem vidět násilný filmy, ale on mi dával jen ty, které byly spíš rádobyumělecké. Tak jsem ve dvanácti viděl pár filmů s Cassavetesem, některé od Godarda… (na chvíli se odmlčí). Strašně bych chtěl dělat na filmu s Godardem. Další z bizardních věcí, o které sním… To je důvod, proč jsem dělal Twilight (směje se a pak vzdychne).

Jaké jsi měl dětství?
Upřímně, celkem nudný. Chtěl jsem být muzikant. Udělal jsem zkoušky a malý koncerty. O tom to je. Později jsem se přidal do divadelního klubu, kde byla spousta krásnejch holek (směje se). Chtěl jsem jen zůstat v zákulisí, nebyl jsem zapálenej do hraní. Ale jednoho dne jsem do toho prostě šel…

Chtěl jsi zapůsobit na dívku?
Přesně. Dopadlo to tak, že jsem hrál v několika hrách, agentka mě viděla a kontaktovala mě. Je to pořád ona, kdo mi se vším pomáhá. Týden po tom jsem dělal konkurz na Tróju s Bradem Pittem. Říkal jsem si: "Co to kurva…!" V té době jsem to vůbec nechápal, trvalo mi šest let, než jsem se dostal sem.

Štve tě, že tě Twilight takhle odkrylo? Je pravda, že tě neustále sledují paparazzi?
Váš svět se zmenšuje a to je nepříjemný, ano. Ale zároveň můžete tuhle pozornost využít ke svému prospěchu. I když vás lidi nesnáší, myslí na vás. Jako obyčejný divák bych si asi říkal: "Co do hajzlu ten Cronenberg dělá s tímhle chlapem?" Jen mi to dává další důvod k tomu, abych zabojoval a dokázal jim, že se mýlili.
Myslím, že to stačí, čas od času je dovoleno dělat sviňárny (směje se).

Ale ne všechno musí být odhazované od Twilight. První díl byl krásný…
Souhlasím. Nedávno jsem ho viděl znovu. Catherine (Hardwicke, režisérka) je opravdu talentovaná. Režíruje, ale zároveň je divákem, který se chvěje při tom, když se dvě postavy líbají, i když je to děsivý. První byl krásný, protože byl překvapení: Catherine si v klidu natočila tenhle malý film a nikdo se o něj nezajímal. Studio na sebe vzalo rizika pokračování. Zjistil jsem, že směs erotična a pruderie je opravdu silná. Svým způsobem je těžší dělat cronenbergštinu. Postavy nemají šťastný a hezký tělesný vztah. Je to vážně mučení.

Na čem právě teď pracuješ?
Chystám se dělat film o skupině The Band, která hrála s (Bobem) Dylanem; má krásný scénář o přirozenosti textařství. Taky se chystám na thriller, kde je taky skvěle napsaný scénář. Zatím nemá režiséra. Tuny francouzských režisérů, se kterými možná budu dělat. Před několika lety to byla latinská Amerika, kde se všechno dělo, teď to vypadá, že je to Francie… Další film s Cronenbergem, ale netuším, kdy chce začít natáčet. Bude to jeho první film natáčený ve Francii a sliboval, že bude velmi silný. Další dva nebo tři roky pro mě budou zásadní. Je to právě teď, kdy se všechno děje.

Vrátil ses zpátky z Coachelly (hudební festival), online jsme viděli fotky. Co jsi poslouchal?
No, nic, nebo skoro nic, kvůli paparazzi. Je to opravdu frustrující. Všechno, co chcete, je v klidu sledovat koncert, trochu si zatancovat, a kolem vás je dvacet chlápků, co fotí fotku za fotkou. Připadáte si pak jako kretén. Podařilo se mi vidět Radiohead… Beirut byli docela dobří. A viděl jsem trochu z vystoupení Justice. Žeru jejich videa.

Jedno bylo režírované Romainem Gavrasem?
Jo, Stress. Další Francouz, hustý.

Kromě skupin, které jsi zmiňoval, se ti líbí jaký styl hudby?
Poslední dobou nic kromě hip-hopové kapely. Death Grips, je to kombinace rapu a techna. Je to docela hardcore, není to to, co se mi obvykle líbí, ale mají v sobě něco… neidentifikovatelně geniálního. Před pár lety jsem měl takovou fázi Van Morrisona, totální posedlost. Hodně poslouchám jazz a klasickou hudbu. Musím stárnout.

Někde jsem četla, že jsi obdivoval porno herce. Je to pravda?
To jsem řekl? (směje se) Nepamatuju si to, ale proč ne. Tahle věc mě zajímá. Vždycky jsem chtěl dělat něco kolem toho (film o pornu). Je to jedna z nejzajímavějších věcí naší generace, nemyslíte? Každý sleduje porno, ale nechce to říct nahlas. Je to těžká disciplína a nikdo o ní nechce psát. Já se snažil před dvěma lety, ale k ničemu to nevedlo. Viděla jste někdy AVN (filmy pro dospělé) Awards? Je to vtipný. Je tolik lidí, kteří jsou hrdí na to, co dělají… A když dojde na boj o svobodu projevu, oni jsou v prvních řadách. Můžeme je jen obdivovat.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama