Rozhovor s Interview Magazine Germany

20. srpna 2013 v 23:53 | Ajjinka |  Rozhovory
Mám tu pro vás rozhovor s německým časopisem Interview Magazine. Rozhovor má osm stran ve Wordu a je jedním z nejlepších Robových rozhovorů vůbec. Rozhodně si jej přečtěte, určitě nebudete litovat! :) Je fenomenální!!!

imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

imagebam.com imagebam.com

Rob: Doufám, že vám nevadí, že kouřím?

Co kouříte?
Rob: Moji elektronickou cigaretu. Snažím se s tím skončit na dobro už nějakou dobu, ale tahle je celkem unikátní: každou můžete kouřit tak dlouho dobu, jako byste kouřili celý balíček cigaret. A, um, když přestane zářit, prostě ji zahodíte. Jako opravdové cigarety. Líbí se mi to. Chcete jednu?


Jistě.
Rob: A?

Mám rád všechno, co kouří.
Rob: Tyhle jsou extrémně silné. Pořád jezdím do 7-Eleven (síť obchodů), abych si koupil nové. Tyhle můžete kouřit dokonce i v letadle. Oh bože, zním jako podomní prodejce e-cigaret.

Měl byste spíš dělat nějaké promo Dioru. Jaké to je být novou tváří Dior Homme?
Rob: Vlastně jsem nikdy nechtěl dělat reklamy.

… a jednoho dne vám došel parfém?
Rob: Nepoužívám parfém!

Můžete tohle vůbec říkat?
Rob: Když mi bylo 13 nebo 14 vždycky jsem používal parfém, ale dneska už ne. Asi jsem si myslel, že mě to udělá dospělejším. Takže to bylo důležitý do doby, než se objevilo první strniště.

Režisér Romain Gavras právě řekl, že jste během natáčení zničil BMW.
Rob: Cože? Dohodli jsme se, že nic neřekne! A nezničil jsem ho úplně…

Co se stalo?
Rob: Měl jsem jet zhruba po šestimetrovém pruhu písku 100kilometrovou rychlostí, zatímco z moře vycházely vlny, a trochu mi to uklouzlo. Potom jsme se já, auto i modelky topili v blátě plném řas.

Přiznal jste tohle svému otci?
Rob: Kvůli těm modelkám? Ne, proč?

Myslel jsem, že se váš otec zabývá veterány.
Rob: Do prdele, to je pravda. Doufal jsem, že to BMW nebude považovaný za starý. Mimochodem, po prvním Twilight filmu jsem řídil stejný model v černém. To auto nestálo víc než tisíc babek - nevydrželo moc dlouho, ale dneska by bylo považováno za klasiku. Díky bohu, táta je teď v důchodu.

Ta scéna, kde to vypadá, že vy a ta modelka kouříte trávu, nebyla ta, kterou jste natáčel před tou s autem, nebo byla?
Rob: Ne, nebyla (směje se)

Musel Romain Gavras snímky hodně upravovat, aby seděli k veřejné image Dioru?
Rob: No, ten joint nebyl pravý.

Ale ta dívka byla.
Rob: Možná se někdy objeví režisérův sestřih, ve kterém publikum uvidí její prsa. Oh, ne, tohle beru zpátky - to byl strašlivej komentář.

Když se to tak vezme, publikum uvidí radši vás než nahou dívku.
Rob: Pff.

Od té doby, co jste hrál mladého Salvadora Dalího v Little Ashes jste pořád vidět před kamerou nahý. Je to něco, co vám nedělá problém?
Rob: Jsem Angličan! Dělá! Teď je to lepší, aspoň v tom případě, kdy mi přijde, že jsem na sobě zamakal. Ale i tak je to pro mě složitější než pro ostatní na place. Jen si představte, že se poprvé setkáte s Juliette Binoche a deset minut na to s ní máte natáčet sexuální scénu. To je brutální. S produkcí Daliho ve Španělsku to bylo vážně špatné, skoro trapné: byli jsme v bazénu, kde jsme tak nějak měli něco mít. Byl jsem teprve na kraji bazénu a ještě dřív, než jsem se vůbec stihl otočit, ten španělský chlap už byl nahý. Vesele si plaval ke mně a já neměl ani tušení, co mám dělat. Cítil jsem se jako Mr. Bean. Nicméně to byla moje první sexuální scéna, kterou jsem natáčel. A byla s chlapem.

Je v tom nějaký rozdíl?
Rob: Když se podívám zpětně, můžu říct, že vlastně ne. Nelíbáte se doopravdy, jen se ujišťujete, že to vypadá dobře, jestli je ten správný úhel a jestli u toho vypadáte dobře vy.

Opravdu?
Rob: No, přinejmenším mi to přijde jiné než normální pusa.

Jenom pár lidí je natáčeno při líbání.
Rob: Pravda, zapomněl jsem (směje se).

Zpátky k vaší práci: Připadáte si jako Homme (francouzsky chlap) nebo by Dior Boy (chlapec) pro vás seděl líp?
Rob: No, během natáčení Romain vždycky křičel: "Více Homme! (mužnosti)" a "Roberte, buď Homme (chlap)!".

Váš předchůdce byl Jude Law. Vypadá to, že se Francouzi soustředí více na anglické muže, než na jejich vlastní.
Rob: Zvláštní, že? My Britové jsme obzvlášť mužní, vzdělaní, výřeční a dobře vypadáme.

A vy máte navíc mnohem víc vlasů než Jude Law.
Rob: To nebylo hezké!

Když jste byl v Bradavicích, asi všichni říkali: "Tenhle kluk bude rok po Harry Potterovi nový Jude Law."
Rob: Ano, tohle psali v novinách. Ale dneska je tu hromada mladejch kluků, o kterých tvrdí, že jsou nový Robert Pattinson.

Před dvěma týdny se objevily fotky, na kterých někdo vložil vaši hlavu místo té Judea Lawa z jeho kampaně Dior.
Rob: To je šílený (směje se).

Potkal jste Judea Lawa?
Rob: Bohužel ne. Ale jsem si jistý, že se takovým věcem směje. Jsme Angličané. Máme dobrý smysl pro humor. Chrání nás to před tím šílenstvím, které se kolem nás děje.

Když jsme u tohohle, vy jste překonal úplně nový level v posledních dvanácti měsících.
Rob: V posledních dvanácti měsících? (směje se). Bylo to hysterické, ale tak to bylo vlastně vždycky, i předtím s Twilight. Smutný je, že kamkoliv přijdu, lidé si myslí, že už mě znají. Kouknou se na moji fotku a myslí si, že se mnou mají zvláštní vztah, přátelství, aféru - s někým, koho nikdy v životě nepotkali. To je šílený. A v některých chvílích i opravdu děsivý a strašidelný. Ale snažím se tomu smát. Jedině když jste schopní se tomu zasmát, dokážete to strávit. Možná celé téhle slavné věci, téhle hysterii, která se už jen těžko může zvětšit, bude brzy konec. Alespoň v to doufám.

Kdy, nebo lépe, proč by se tohle mělo stát?
Rob: Oh, možná za deset nebo dvacet let, jednou, až bude ekonomická krize pryč a lidé budou schopní znovu se soustředit na sebe a své potřeby - až nebudou celý den psát na internet totální nesmysly o ostatních.

Mluvíte o sobě, nebo všeobecně o touze fanoušků dostat se blíž ke slavným lidem?
Rob: Všeobecně. Internet změnil hodně. Když budete něco o mně googlit dostatečně dlouho, dozvíte se toho spoustu: co jím, jak vypadají moje hovna, s kým spím, jak vypadá moje péro, dokonce i to, jak vypadám, když masturbuju…

Opravdu?
Rob: Dobře, tohle je možná trochu přehnaný. Ale můj výraz při honění je zvěčněný navždycky.

Od doby, co jste hrál mladého Daliho.
Rob: Správně.

Nedá se to jednoduše předstírat?
Rob: Zkuste to. Já vám to můžu říct rovnou, nejde to. Prostě to nefunguje. Takže jsem si ho prostě honil před kamerou.

Protože jste doufal, že ten film nikdo neuvidí?
Rob: Tak nějak, jo. Po skončení natáčení přišlo pár dnů, kdy jsem si myslel, že to bude konec mojí - v tý době hodně krátký - herecký kariéry. Ale pak mi zavolali a řekli: "Dostal jsi roli." A pak začal Twilight.

A prodeje Little Ashes po prvním Twilight?
Rob: Haha.

Pane Pattinsone, vyrostl jste v Barnes, na jihozápadě Londýna. Jaké bylo vaše dětství?
Rob: Docela normální. Vždycky jsem byl ten průměrnej kluk, kterej nechtěl být středem pozornosti. Trochu stydlivý, nesvůj. To byl důvod, proč jsem se rozhodl zapsat se do divadelní skupiny, nehledě na to, že jsem hrál divadlo už předtím.

Váš otec opravoval drahá auta. Vaše matka pracovala v modelingové agentuře. Vy sám jste při střední dělal modeling.
Rob: Hrdě říkám, že jsem měl tu nejvíc patetickou modelingovou kariéru na světě.

S Diorem jste odvedl slušnou práci.
Rob: Zezačátku to bylo v pohodě. Byl jsem vysoký a vypadal jako holka. Fungovalo to, protože v tý době byl tenhle obojpohlavní vzhled IN. Ale pak jsem byl starší a víc svalnatý - a tak už mě nikdo nenajímal.

Vaše spolužačky musely být pravděpodobně okouzleny vaším modelingem, nebo ne?
Rob: Ne, ani ne. Snažil jsem se tenhle job udržet jako tajemství. Řekl bych, že jsem vždycky měl rád soukromí. Vlastně se o tom jen nešťastnou náhodou ve škole všichni dozvěděli: Dělal jsem pro jeden teenagerský magazín, Bliss, kde měli hlasování. V každém čísle mohly holky hlasovat pro ty, kteří postoupí a kteří ne. Vedl jsem si docela dobře, byl jsem tam skoro rok nebo tak - což bylo nejspíš tím, že jsem hlasoval sám pro sebe. Když jste vyhrál, dostal jste 150 liber (směje se). Když o tom přemýšlím teď, byla to doteď moje nejúspěšnější modelingová práce. Na castingy jsem chodil jen kvůli modelkám. Ale nikdy jsem se na ně neodvážil promluvit.

Ale ve škole jste nebyl tolik stydlivý, když jste na Valentýna dával rudé růže do skříněk.
Rob: Jak tohle víte?

Od dívky, které ta skříňka patřila.
Rob: Wow. Řekla vám taky, že na ni růže nezabraly? Byl Valentýn, bylo nám asi 13, každopádně dal jsem jí růži do skříňky a - můj nejlepší kamarád řekl, že ji tam dal on. Za týden s ní chodil. Jak už jsem řekl, neměl jsem v té době moc štěstí.

Řekl upír, na jehož růže čekají miliony dívek.
Rob: Zní tu jednodušeji, než to je.

Byl jste při posledním natáčecím dni Twilight smutný? Když se to vezme, Edward s vámi byl několik let.
Rob: Bylo tolik posledních natáčecích dnů. Jeden z nich byl v Karibiku, v Saint Thomas, to bylo fantastický. Většinu času jsme natáčeli za strašnýho počasí. Ale tam svítilo sluníčko, byli jsme na pláži a celou dobu se muchlovali v moři.

To zní dobře.
Rob: Ale ten úplně poslední natáčecí den byl v Kanadě. A byl to pravý opak toho, co jsem zmínil: všechno, co jsme dva týdny dělali, bylo natáčení scén, ve kterých jsme byli nazí, takže tahle poslední noc byla mrazivě chladná a strašná. Celý štáb už prostě chtěl odejít. Stejně tak já. Ani jsem se se všemi nerozloučil a prostě vypadnul.

V jednom rozhovoru jste řekl: "Hodně lidí jen bere, ale nedává nic na oplátku." Jednoduchá otázka je: Co Robert Pattinson dává? Zajímavější otázka by byla: Co vám někdo naposledy vzal?
Rob: Když řeknete "vzal", okamžitě myslím na krádež.

Zajímavé.
Rob: Vždycky kradu pera z hotelových pokojů. Podívejte: Můj batoh jich je plnej.

Pobýváte v příliš mnoha hotelech.
Rob: Smutné, ale pravdivé.

Co si vaši přátelé z Londýna myslí o R-Patzovi, přezdívce, kterou vám dal bulvár?
Rob: Naštěstí to ignorují. Stejně jako Twilight. Ale když přijde na R-Patze, zaškrtil bych toho, kdo s tím přišel!

Víte, kdo s přezdívkou R-Patz přišel?
Rob: Ne. No, vlastně jo. Nějakej tlustej blogger, co píše o celebritách… Nechme to prostě být.

Věříte, že všechno, co se píše, o vašem vztahu s Kristen Stewart, by nebylo tak hysterické, kdyby nebylo Twilight romance?
Rob: Na tohle je těžké mít chytrou odpověď. Jedna věc se od druhé nedá oddělit.

Velmi diplomatické.
Rob: No, co na to mám říct?

Díky sociálním sítím a Twilight hysterii máte víc fanoušků než Justin Bieber, víc, než kdokoliv jiný kdy měl.
Rob: Opravdu zvláštní věc na téhle cílové Twilight skupině je to, že nejde doopravdy o teenagery. Většina z nich je starší. Twilight má svůj vlastní paralelní svět, vlastní fanouškovskou kulturu. A nic tak intenzivního nikdy dřív neexistovalo. Někdy se ptám sám sebe, co tyhle masy lidí celý den dělají. Sedí celý den za počítačem a komentují všechno, co má něco společného s Twilight. Ve dne i v noci. Je to vlastně vzrušující - alespoň v tom, že jsem součástí tohohle fenoménu.

Jak se s tím vypořádáváte?
Rob: Přizpůsobíte se. A naučíte se žít svůj vlastní život jiným způsobem. Co je opravdu pitomý, je fakt, že 75% internetu si myslí, že jste absolutní sračka (směje se).

Přemýšlíte někdy nad útěkem?
Rob: Kdo ne? Opravdová otrava nejsou fanoušci, ale paparazzi - ti jsou pitomí, ale víceméně jim taky rozumím. Jediná moje fotka, kterou ráno pořídí, jim zaplatí měsíční nájem. Jim za to tohle patetické čekání stojí.

Věděl jste, do čeho jste se s Twilight zapletl?
Rob: Ani v nejmenším. Ale teď, když je po všem, se cejtím mnohem dospělejší.

Koluje drb, že jste si vzal valium těsně předtím, než jste šel na konkurz k Twilight, pro roli, která vám změnila život. Pamatujete si to?
Rob: Jop, a ta pilulka fakticky fungovala, je to kouzlo - nebo alespoň tehdy bylo. Když jsem se pak dozvěděl, že jsem tu roli dostal, myslel jsem, že Valium bude můj kámoš. Něco jako kouzelná droga, která mě dostane přes všechny ty šílený konkurzy.

A?
Rob: Při dalším konkurzu jsem skoro usnul. Díky bohu, že jsem od Twilight musel na konkurz jen dvakrát.

Jeden byl s Wernerem Herzogem, se kterým budete dělat na dalším filmu.
Rob: Ani jsem pro něj nemusel předčítat, měl jsem prostě kliku.

Budeš hrát H. P. Lovecrafta. Natáčet se bude v Maroku.
Rob: Správně.

Není slunečná poušť pro upíry smrtelná?
Rob: Velmi vtipné. Jen tak mimochodem, myslím si, že pach krve je nechutnej.

Hned po posledním Twilight jste natáčel Cosmopolis s Davidem Cronenbergem. Hrál jste investičního bankéře…
Rob: To načasování bylo prostě úžasné. David mi poslal scénář, byl jsem ohromenej, hned jsem tu roli přijal - a pak, během natáčení, začaly demonstrace. A prosím, věřte mi: Já víc než rozumím lidem, proč šli do ulic! Víte, že i v LA byla demonstrace?

Ne.
Rob: Opravdu byla.

Vy jste demonstroval?
Rob: To by bylo směšný. Co bych měl říct, aby to neznělo neupřímně? Ale ve skutečnosti znám pár dost známých herců, kteří tam byli. Myslel jsem si o tom, že to bylo prostě patetický.

Proč?
Rob: Protože ti milí kolegové právě nastoupili do svých audin nebo BMWéček, za který nemuseli dát ani prd, sjeli do města, auta zaparkovali o blok dál, a předstírali, že přijeli metrem. Taky nechápu, co tam vlastně chtěli dělat. Řekl jsem jim: "Zkazili jste protest opravdových demonstrantů. Je jedno, jak moc s nima sympatizujete: není to váš boj. Nejste tam žádaní."

Líbí se vám žít v LA?
Rob: No, přinejmenším je to velmi příjemný způsob žití. Slunce svítí skoro každé ráno - a když nechci, aby mě někdo rušil, prostě si vezmu svetr, baseballovou čepici a sluneční brejle, nasednu do auta a odjedu. To je jeden ze způsobů, jak se uvolnit a vypnout.

Bary v tomhle městě zavírají už kolem druhé ráno - to není zrovna ideální pro chlapa, co si chce vyléčit zlomené srdce v alkoholu.
Rob: Nemáte tušení, jak moc se do dvou můžete zbořit!

Co je na LA nejlepší?
Rob: Smažená cibule a In-N-Out (fast food) cheeseburger. To je ten pravý odér LA. To je to, co mi nejvíc chybí, když jsem pryč!

Cítíte se osamělý, když se kamery vypnou a vy za sebou zavřete dveře?
Rob: Ne, to až pak.

Lidé říkají, že jste si najal tiskového agenta v době, kdy jste se rozešel s Kristen Stewart, protože jste do té doby neviděl smysl v tom, proč byste za to měl někomu platit.
Rob: Jsem nenáročný. A pořád žádného tiskového agenta nemám. Proč bych měl?

A s kým o věcech mluvíte, obzvláště o tom, jak zvládat paparazzi?
Rob: S mojí rodinou. A mým agentem.

A na čím gauči jste rád spával?
Rob: Neřekl bych rád. Žil jsem na tom gauči tři roky. Moje agentka pracovala, zatímco jsem se poflakoval po jejím bytě a hrál na playstationu. Skvělej čas - až mi jednoho rána zavolali o Twilight… Chcete další e-cigáro? Víte co, prostě si nějaký vemte s sebou!

Za překlad do angličtiny patří velký dík RobPattinson :)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Marcelle Marcelle | 21. srpna 2013 v 8:03 | Reagovat

Vážně skvělej rozhovor a ještě pod ním mám reklamu na e-cíga :D

2 AMO AMO | 21. srpna 2013 v 14:07 | Reagovat

Klobouk dolů a smekám... skvělá práce a ještě lepší rozhovor.
Děkuji... :-)

3 britain_xx britain_xx | Web | 22. srpna 2013 v 10:28 | Reagovat

WTF?! Jaktože jsem nevěděla, že je Brit? To jsem si vážně z celého rozhovoru odnesla jenom údiv nad tímhle?! :O
:D

4 Zuzka Zuzka | Web | 22. srpna 2013 v 15:50 | Reagovat

Skvělý rozhovor, díky za úžasný překlad!!

5 Mugglespace Mugglespace | Web | 25. srpna 2013 v 18:30 | Reagovat

Moderní James Dean každým coulem haha. Ten moment o demonstraci, je hezké vidět, že alespoň někdo v hollywoodu občas přemýšlí :)

6 Domssy Domssy | 25. srpna 2013 v 19:39 | Reagovat

[3]: dobré ráno stará mama :-?

7 Bewlyer Bewlyer | Web | 25. srpna 2013 v 19:45 | Reagovat

super rozhovor :D hlavne tá časť s BMW a modelkami :D ale čo, celý bol super! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama