Rob pro Vanity Fair

22. května 2014 v 13:03 | Ajjinka |  Rozhovory

Další zajímavý rozhovor Roba s magazínem Vanity Fair, který sice nemám zrovna v lásce, ale zřejmě do Cannes poslali reportéra, který má místo jen jedné mozkové buňky dvě, možná i tři, takže rozhovor vážně stojí za přečtení :)

David Michôd hodně mluvil o situaci, která předcházela příběhu The Rover, který se odehrává "10 let po kolapsu.". Kolik ti toho řekl o tvé postavě?
Rob: No, moc ne. Pořád jsem nad tím uvažoval. 'Co to bylo za ekonomický kolaps? Chci o tom vědět víc.'. Pak mi došlo, že to moji postavu v podstatě neovlivňovalo.

Postava Guye Pearce té tvé říká 'pomatenec'. Hrál jsi ho, jako by byl někdo s opravdovým postižením nebo jen jako někoho, kdo nebyl zrovna vzdělaný?
Rob: Myslel jsem si, že je skoro jako někdo, komu bylo často říkáno, že je s ním něco špatně, i když to tak ve skutečnosti není - ale bylo mu to řečeno tolikrát, že to tak nějak přijal.

Trochu mi připomíná Jesseho Pinkmana z Breaking Bad.
Rob: Jo, myslím, že je u nich něco podobného. Ale když v temné situaci projeví sám sebe, což ve skutečnosti vážně nikdy nechtěl udělat, víceméně ho to zlomí.

Co ty hnědé skrvny, co jsi měl na zubech? Byl to každodenní proces?
Rob: Jo, teda původně to tak mělo být, ale neměli ve vodě fluorid, takže zuby všech byly špinavý, ale nakonec jsem skončil jako jediný, co je měl opravdu zkažený. Pojal jsem to tak, že byl jedním z těch dětí, co si nečistily zuby. Myslím, že jsou to celkem odlišní lidé a já jich pár znal ve škole - děti, který měly v jedenácti hnědý zuby a byly vždycky... fakt divný.

Jsi ten konec-světa člověk? Myslíš, že se konec blíží, pokud nezměníme některé naše způsoby?
Rob: Um, ani ne. Pravděpodobně proto, že jsem docela ignorant a mám hezký život. Myslím, že všechno je poměrně cyklický. Rozhodně je tu pár neuvěřitelně znepokojivejch věcí - a kvůli čemu? Aby někdo mohl celej den hrát videohry? Je to docela směšný.

Vypadá to, jako by v určitém okamžiku mohla přijít zasloužená odplata. Obzvlášť, pokud se chováme jako lidi z Maps to the Stars.
Rob: Myslím, že se jen žerou navzájem. Neřekl bych, že ovlivňují někoho jiného. Jsou příliš soustředění na sebe.

Takže jsi byl nadšený, když ti David Cronenberg zavolal a řekl: 'Pojďme spolu natočit další film'?
Rob: Jo, ani jsem si nepřečetl scénář a už jsem souhlasil. Byla to další postava, která neměla žádný příběh minulosti. Řekl jsem 'Jakej si myslíš, že je to typ chlapa?' a on na to 'Nevím, co myslíš ty?'. Měli jsme natáčet během dvou dnů a já si pomyslel 'Skvělý'. Je to přesně jako to, co se stalo u Cosmopolis. Vůbec jsme o tom nemluvili, a pak jsem každou scénu, kterou jsem měl, natočil napoprvý. Je to legrační.

Takže tě prostě nechal přečíst scénář a dotvořit tvou postavu?
Rob: U Cosmopolis věděl přesně, co chtěl. U Maps se mu jednoduše líbilo všdchno, co jsem dělal na první záběr.

Vůbec jste se nebáli nějaké prudké reakce od komunity, když jste si dělali srandu z lidí z Hollywoodu?
Rob: Nemyslím si, že jsme si z toho dělali srandu. Ale líbí se mi, jak jsme v podstatě jedinou špatnou recenzi dostali od The Hollywood Reporter.

Uhodili jste hřebíček na hlavičku.
Rob: Vážně si nemyslím, že to na Hollywood hází špínu. Ty postavy jsou velmi specifické. Myslím, že Benjie je pravděpodobně ta nejopravdovější postava. Setkal jsem se s hodně dětma, jako je on. Ta scéna s ním a malými holčičkami, které každého pomlouvají - to prostě vidíte často. Když vidíte tyhle děti, je pro ně jen jediná možnost: buď půjdou hned teď na terapii nebo se stanou sériovými vrahy. Nebo se zabijou. Dá se to poznat opravdu brzy - je to děsivý.


Stal ses slavným docela brzy. Jak ses vypořádal s tou podivností, že jsi byl tak bohatý a slavný v tak mladém věku?
Rob: Natočil jsem Harryho Pottera, když mi bylo sedmnáct, a po tom se nic extra nestalo. Chci říct... Vydělal jsem hromadu peněz v porovnání s mými vrstevníky, bylo to úžasný. Ale pak jsem dělal malé televizní věci. Ale od osmnácti do jednadvaceti jsem žil - dokud mi nebylo jednadvacet v Twilight jsem nehrál. Je to jiné, protože jste sice pořád mladý, ale měl jste předtím svůj život. Ale když vám je deset, je to úplně o něčem jiným.

Setkal ses včera večer s Justinem Bieberem na Vanity Fair párty?
Rob: Vlastně ne. Ale potkal jsem ho předtím, v jeho párty autobusu (směje se). Potkali jsme se několikrát. Je v pohodě (směje se).

Kdybys měl řežírovat hollywoodskou satiru, kterou bys zvolil?
Rob: Netuším. Lidi točí hodně o stárnoucích ženách, ale četli jste tu knížku Money od Martina Amise? Říkal jsem si, že ten starý herec, Lorne Guyland, byl vážně skvělá postava, která se nemohla vzdát hlavních rolí alfa samců ve filmech, ale bylo mu kolem 78 let. Je to vtipné, protože tohle je taková ženská vlastnost. Je legrační, že byl celý život macho chlápkem, ale jenom ve filmech.

V The Rover trošku zpíváš a slyšel jsem, že pracuješ na albu. Dočkáme se nějaké tvé hudby brzy?
Rob: Nevím, odkud tohle vzešlo. Jednou za pár let se kolem toho něco vynoří. Vždycky se snažím na hudbě pracovat, ale nevím. Jsem trochu... příliš citlivej ke kritice, dostává se mi jí dost už na jedný frontě.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama